Eragon - nové osudy (fanfiction 5. díl nebo spíše nesmělý pokus o něj...)

Opět pěkná kapitolka; daří se Ti postupně budovat velice zajímavou mytologickou odbočku, řekla bych. :-)
Tvoje psaní je radost číst a utíká to tak rychle, že je to až k nevíře. Moc se těším, až se budu moci pustit do další části... :-)
PS: začínám mít ovšem trošku bordel v těch jménech míst, tak si to asi sepíšu do seznamu, aby se mi to nepletlo. :-)))

Lucko, díky. (:-)) Mohu Ti slíbit, že mnoho dalších míst už se v mém příběhu neobjeví... Vlastně už asi jen jedno. (;-))

No ne, to je hezká mapa... jak jsi ji udělal?

Dá se to snadno nakreslit v Corelu. Symboly se získají z některých fontů a křivky nakreslíš rukou. (:-))

Úžasně propracovaná "stavební" kapitola (napsala bych budovatelská, ale to mi připomíná literaturu komunistů, takže nic). Tak říkám kapitolám, v nichž se rozpracovává prostředí a postupně rozvíjejí a spojují souvislosti. :-)
Řekla bych, že se Ti příběh pěkně rozšiřuje, rozvětvuje. (Taky Ti připadne, že ty naše příběhy rostou trochu podobně jako stromy? Postupně více sílících a proslužujících se větví, které libovolně vyrážejí do všemožných směrů?)
Už dost přirovnání; opět se mi Tvá kapitola líbila, moc hezky pokračuješ v "budování" své mytologie a řekla bych, že jsi nad tím hodně přemýšlel, ne? Výsledek každopádně stojí za to... :-)))

Lucko, děkuji za uznání.(:-)) S těmi stromy je to dobré přirovnání. Pravdou totiž je, že ono jaksi stačí napsat jednu větu a ona si už sama řekne o pokračování a o další pokračování, až se člověk dostane do bodu, kdy je třeba něco vysvětlit - tak napíše první větu vysvětlení, ona si řekne o další.... a najednou kouká, kam se mu to příběh jaksi sám od sebe větví... Člověk se v některých okamžicích stává pouhým pozorovatelem procesu, který sice probíhá jeho prostřednictvím ale občas nemá plnou kontrolu nad tím, co přijde... Těžko se to vysvětluje, ale mám někdy pocit, jakoby byl příběh skrze mne sám od sebe"PSÁN" a ne jako bych ho psal ze své hlavy... A podobné to mám se skládáním hudby.

Takže přiznávám, že dějové linie mám promyšlené do určité míry. Vím, kde chci, aby se setkaly, vím, jak by to mělo celé skončit, ale odbočky, jako např. Solembumovo dobrodružství, nebo druhý pohled na dění očima vilfora ty vznikly náhlou inspirací na základě jediné náhodné věty, která mě napadla. A budou pravděpodobně vznikat i nadále. Všiml jsem si, že když poslouchám své podvědomí a respektuji, co mi diktuje, jednotlivé skladebné kamínky celé mé "mytologie" začnou do sebe zapadat, aniž bych to předem plánoval... Tvorba je zkrátka podivná alchymie. (;-))

Naprosto s Tebou souhlasím, mám to se psaním stejně. Každou kapitolu píšu s určitou vizí; mám předem v hlavě, co se teď má v příběhu stát a jak, ovšem když se rozepíšu, zpravidla mi to samo od sebe "nabere tempo" a já se potom ani nestačím divit, co všechno se z toho nakonec vyklube. K některým momentům v příběhu se postupně pečlivě propracovávám kapitolu za kapitolou, přičemž cestou mi to celé bujně "obrůstá" a dál se větví; jiné věci jsou výsledkem okamžité inspirace, která z psaní vyplyne bez předchozího promýšlení. I jediná věta se přitom může stát spouštěčem celé vlastní odbočky, nebo z ní třeba vyjde nakonec celá nová kapitola, nebo najednou zjistím, že se mi sama zodpovězela nějaká otázka, nad kterou už v příběhu nějakou dobu dumám.
Je to jako psal Paolini, že mu příběh připadne jako hlavolam k rozluštění (to fakt vystihl), a je to i jak píšeš Ty - příběh se rozvíjí, "je psán", žene se kupředu vlastním tempem... a já mu jenom cestou dláždím chodník a stavím zábradlí. :-)))

Tak to jsem rád, že v tom nejsem sám. (:-)) Bylo by zajímavé zjistit, jak jsou na tom s tvorbou ostatní - zda udělali se psaním stejnou zkušenost. Mí žáci skladby tvrdí, že to tak v podstatě s malými obměnami funguje i u nich.

Joo, tohle zřejmě nebude až tak vzácný jev... :-)
Ale je to paráda. Mnohem lepší, než kdyby se příběh těžce vlekl a drhnul - to by pak bylo asi něco špatně...

docela se vám divím =) když si představim že bych měl psát podobně jak ty a Oromis na takové profesionalní urovni =D to bych asi těžko zvládl =D